Bck

Přihlášení

registrace
Krmiva pro psy
Parůžky pro psy
Pastevní směsky a osiva
Minerální krmiva Sypká
Minerální krmiva Granulovaná
Doplňková krmiva sypká
Doplňková krmiva Granulovaná
Krmná sůl
Mléčná krmná směs
Krmelce a slaniska
Zemní vrut
Odborná literatura

Google Translator

VÝROBCE PRODUKTŮ

VVS Verměřovice s.r.o.TOPlist

KATALOG KRMIV 2016

Katalog Premin spárkatá 2016

IDUBA

International Deer & wild Ungulate Breeders Association

PAVEL SCHERER

Pavel Scherer, srnčí zvěř

22.03.2018 / Novinky

Imag0205_thumb

Slaniska

Síť slanisek, úryvek z knihy "Metodika aplikace minerálních krmiv" Naprosto nutnou okolností je vybudování souvislé a promyšleně rozmístěné sítě slanisek! Jejich počet by měl být přibližně jedno slanisko na 5 kusů srnčí zvěře, a to odpovídá dnes obvykle nejčastější hustotě srnčí zvěře - přibližně jedno slanisko na 50 ha honební plochy. Je to důležité kvůli tomu, aby byla celoročně dostupná pro všechny kusy srnčí zvěře, zvláště pak ve vegetačním období, kdy je také srnčí zvěř rozptýlena a celé území je rozděleno srnci na jejich jednotlivá teritoria. Typy slanisek vhodných k použití v dané honitbě jsou různé a záleží jen na uživateli honitby, co má vybudováno (viz příloha č.7). Zda jde o slaniska, kde je vyložena kamenná sůl, anebo jde o sůl sypkou, míchanou s jílem do zařízení k tomu určených. Samozřejmě také s přihlédnutím také na zajíce a druhy spárkaté zvěře, které se zde vyskytují. Slaniska nebudujeme v místech, kde by srnčí zvěř mohla způsobovat větší škody okusem: na vysazených lesních kulturách, zvláště ne u zalesňovaných pasek nebo v jejich těsné blízkosti. I když to není v praxi obvyklé, stabilní slanisko je také mysliveckým zařízením a jeho umístění by mělo být odsouhlaseno vlastníkem pozemku! V sledované honitbě jsou vybudována a síťovitě rozmístěna slaniska dvojího typu. Jde o listnáče (přednostně z měkkých dřevin) seříznuté v různé výšce - jívy, osiky, lípy, břízy, případně i smrk. Tam, kde je větší výskyt černé zvěře a umístění bude dlouhodobé, jsou lepší z tvrdých dřevin - buku, javoru, jasanu s pevnějším kořenovým systémem. A to z důvodu, že černá zvěř vykusuje zeminu prosycenou solí a podrývá slaniska u kořenových náběhů a obvykle je po delší době zcela zničí (vyvrátí). Typ slaniska pro srnčí má výšku přibližně 1 až 1,2 m se stříškou a obitím ve spodní části nad plochou seříznutí kulatinkami, aby sůl nebyla shazována (viz příloha č.8). Dále existují vyšší a silnější slaniska kvůli výskytu jelení zvěře, se seříznutím ve výšce asi1,6 až 1,8 m ze silnějšího listnáče a většinou bez stříšek. Sůl při rozpouštění stéká po kmeni, který je zvěří olizován. U slanisek se stříškou stačí jejich doplňování dvakrát ročně - zjara a na podzim, sůl se rozpouští jen pomalu. U slanisek bez stříšky je potřeba je doplňovat až čtyřikrát ročně. Při doplňování slanisek se do nich dává několik menších kousků kamenné soli, pokud byly vyloženy větší kusy, vždy se ztrácely. Navíc při vyložení kousků kamenné soli je na ně nasypána sypká sůl - obvykle do menších slanisek po 1 kg běžné kuchyňské soli a větší hrubosti velikosti č. 3. Sůl se částečně sesype na kořenové náběhy. Tato sůl se rychleji rozpouští a stéká po kmeni. Sypká sůl je také nasypávána ke kořenovým náběhům u velkých slanisek v množství několika kg. Je tam určena především černé zvěři. V některých honitbách je praxí, že kamenná sůl je převážně celoročně vyložena v korýtcích u přikrmovacích zařízení. Toto řešení nepovažujeme za vhodné! V každém případě je potřeba sůl rozmístit i v ostatních částech honitby! Rozmístění soli v ostatních částech honitby je důležité proto, že počet přikrmovacích zařízení bývá početně menší, nejsou v honitbě všude a nepodchycují tím teritoriální rozmístění srnčí zvěře ve vegetačním období. Další skutečností je fakt, který si každý může v praxi ověřit, že srnčí zvěř se obvykle při příchodu ke slanisku paství, někdy i delší dobu v jeho bezprostředním okolí, nebo sůl bere přerušovaně.. U přikrmovacích zařízení pak je pravděpodobnost nákazy srnčí zvěře parazitickými červy podstatně vyšší! Účinnost prováděné asanace po skončení zimního přikrmování nemusí být dobrá kvůli vysoké odolnosti vajíček parazitických červů. Také zde lze předpokládat přítomnosti larev plícnivek, které vylézají na vegetaci, a dokonce i na slaniska až do výšky okolo 80 cm. Srnčí kus se obvykle zdržuje podle našich pozorování u slaniska průměrně asi půl hodiny. Jelení zvěř kromě olizování ohryzává kmen nasycený solí, stejně tak černá zvěř. Černá zvěř také vykusuje zeminu nasáklou solí. Slaniska navštěvují zajíci a ohryzávají solí nasycené dřevo. Velmi často je navštěvují veverky a je komické je sledovat, jak postupně vylézají odspodu po kmeni, který olizují. K slaniskům nalétávají i holubi hřivnáči a vyzobávají zeminu nasycenou solí. Slaniska jsou navštěvována srnčí zvěří celoročně, nejvyšší intenzita je zjara při přechodu na zelenou pastvu. Dále je navštěvují srny v době laktace a v podzimním období při přebarvování (línání) zvěře. Zajímavým poznatkem je také, že srnčata od doby, kdy již začnou následovat srny, přejímají zvyky srn a berou sůl zpočátku asi jen ze zvědavosti a později plně sůl i vyložené minerálie. Kdo zde pozoruje srnčí zvěř častěji, zjistí, že vše u slanisek funguje, dalo by se říci, hierarchicky. Každé slanisko je prakticky centrem teritoria, v tomto místě nejsilnějšího srnce! Při funkční síti slanisek ke konfiguraci krajiny a s ohledem na terén, jenž vyhovuje ve svých detailech starším srncům, je možné si tyto srnce rozmístit s určitým záměrem tak, jak chceme. Dle našich pozorování jsou srny u slanisek respektovány teritoriálními srnci, ale vždy se zde střídají. Obvykle vyjde ke slanisku v jarním období nejdříve mladší srna (srnka) a opouští je při příchodu starší srny. Od počátku léta srnčata navštěvují slaniska se svými matkami. U srnců je někdy až komické, jak zde fungují jejich vnitřní vztahy. Zjara, při začátku vytloukání nejstarších srnců a tvorbě teritorií, jsou u slanisek vždy první ročci a dvouletí srnci. Obvykle pak přijde nějaký středně starý srnec a tito odstoupí tak do 100 m od něho, kde pokračují v pastvě. Ale stačí jen, aby se v dohledu ukázal pán teritoria, anebo jen zabekal, a všichni slabší srnci rychle odbíhají mimo dosah jeho parůžků. Blízké okolí slaniska je obvykle vyznačeno hraby a výtlučkami teritoriálního srnce, který jeho okolí pravidelně kontroluje a obhajuje. Vybudování sítě slanisek má zásadní význam pro jejich další využití k cílenému zkvalitňování srnčí zvěře!