Bck

Přihlášení

registrace
Krmiva pro psy
Parůžky pro psy
Pastevní směsky a osiva
Minerální krmiva Sypká
Minerální krmiva Granulovaná
Doplňková krmiva sypká
Doplňková krmiva Granulovaná
Krmná sůl
Mléčná krmná směs
Krmelce a slaniska
Zemní vrut
Odborná literatura

Google Translator

VÝROBCE PRODUKTŮ

VVS Verměřovice s.r.o.TOPlist

KATALOG KRMIV 2016

Katalog Premin spárkatá 2016

IDUBA

International Deer & wild Ungulate Breeders Association

PAVEL SCHERER

Pavel Scherer, srnčí zvěř

08.02.2018 / Novinky

žoha - zoo praha_thumb

ZOO Praha

VVS Verměřovice s.r.o. má ve svém portfoliu mimo jiného i sortiment určený pro zoologické zahrady, zejména pro spárkatou zvěř, antilopy, velbloudy, lamy a jiná zvířata. V krátké reportáži jsme se zeptali Ladislava Žohy (vedoucího oddělení krmiv) na jeho zkušenosti s krmivem, na práci okolo zajištění krmiva i na samotná zvířata… 1. Pane Žoho, pro jaké cílové skupiny zvířat odebíráte krmiva Premin pro ZOO? Začínali jsme krmivem pro spárkatou zvěř, jeleny, kde střídáme směs amino a bílkovinnou směs. Nyní používáme i granulované směsi pro velbloudy a lamy. S vaší firmou jsme začali spolupracovat proto, že jsme chtěli vyřešit krmení, které nám až zas úplně nevyhovovalo. To znamená, že jsme vyzkoušeli směsi od Vás, od té doby je vše v pořádku a vidíme, že to skutečně funguje jak u velbloudů, tak antilop a jelenovitých. 2. Jakou techniku krmení směsí používáte. Krmíte do žlabů nebo volně přístupné na stanovištích? Krmí se do krmítek. U jelenů a antilop se rozhodí seno nebo větve k okusu. Ono je to také o tom, že pokud rozhodíte po výběhu granule, tak polovinu jich najde antilopa a polovinu hrdličky a ostatní ptáci. Takže máme krmná místa, krmítka a jesle na objem, např. u velbloudů na nějakou zpevněnou plochu kde není bahno, anebo jsou krmná místa koncipovaná tak, aby byla v přední části výběhu. To se dělá kvůli návštěvníkům, aby zvířata byla nenásilně co nejblíže lidem. 3. Jaké druhy antilop chová ZOO Praha? Máme několik druhů antilop, základem je několik druhů vodušek, červené, aboci, sitatungy, dále antilopy losí, antilopy vrané či přímorožce beisa. Velbloudy máme dvouhrbé, a co se týká jelenů, tak máme muntžaky, sambary ostrovní, jeleny bělohubé či jeleny lyrorohé. Jediný, kdo nedostává Vaše směsi, jsou sobi a losi, protože pro ně jsou určeny ještě jiná speciální krmiva. 4. Jsou nějaké další specifické rozdíly v krmení různých druhů antilop? Existují dvě hlavní skupiny antilop podle příjmu potravy v přírodě. Jednoduše řečeno, buď jsou to spásači , to jsou ti, co se pasou na trávě např. ve stepi, přijímají traviny a podobné rostliny na rozlehlých pláních a ti jsou také krmeni směsí od Vás. Potom jsou to pralesní (lesní) antilopy, které přijímají listí a keřovité formy porostu, tzv. trhači. Ty jsem na začátku nejmenoval, jsou to antilopy bongo, které v ZOO Praha také chováme. Krmení těchto antilop je odlišné z toho důvodu, že jsou i v přírodě jinak nastaveni a mají v tomto směru blíže například k žirafám. 5. Jakým způsobem zajišťujete krmení (okusy) na zimu a děláte si ho sami? Ano, děláme si ho sami, ale samozřejmě spolupracujeme s majiteli lesů, tzn. že jsou dvě možnosti: okus si nakupujeme buď od majitele lesa a platíme hmotu nebo to máme domluveno s někým, kdo spravuje lesy a platíme za prořezávku, tj. za práci, s tím, že hmotu máme za udržování porostů. Nicméně okus si zařizujeme sami, více jak půl roku je čerstvý. Pro zvířata, kterým v zimě stačí kůra, pupeny a další části větví, tak ti dostávají čerstvé celoročně, tzn. i v zimě, i když nemá listí. Pro zvířata, která potřebují listí i v zimě, tak jsou tři druhy konzervace okusu na zimu a to sušení, což je většinou u dubů, které jsou nejvhodnější, protože usušíte nastojato větev i s listím. Listí na tom zůstane, je sice zaschlé, ale zvířata ho ráda přijímají. Druhá varianta je mražený okus. Určité druhy dřevin, nejčastěji vrba jíva, se v určitém období roku ořežou (nejčastěji květen, červen, kdy má rostlina nejvíce vody v listí a ještě nezasychá jako v létě), dají se do igelitových pytlů a okamžitě se hluboce zamrazí. Tato hmota zmrzne a kdykoliv uprostřed zimy se poté vyndá a namočí do vody. Výhodou tohoto postupu je, že se krmivo nerozpadne na prach, ale opět nasaje vodu a je téměř jak čerstvé a připravené ke spotřebě. Třetí variantou je listáž, což evokuje senáž, prakticky je to podobný princip, kdy větve patřičných druhů nadrtíme na štěpkovači a hmotu napěchujeme do barelů (plastových sudů), které se uzavřou tak, aby mohl unikat vzduch ven, ale ne dovnitř. Následně se nechá při teplotách okolo 10-15-ti stupňů zrát cca do listopadu. Od listopadu pak máte k dispozici fermentovanou dřevitou hmotu. Takové krmivo je limitované dobou spotřeby, sud se musí zkrmit do určitých hodin po otevření, protože tam samozřejmě při přístupu vzduchu začnou probíhat nesprávné procesy a krmivo by se znehodnotilo. Proto dávky při výrobě odpovídají tomu, co jsme schopni zkrmit za jeden den. 6. Kterou z antilop zde v ZOO Praha považujete na nejvzácnější a odkud pochází? Antilopy jsou zvířata starého světa, patří mezi turovité, vyskytují se jak v Asii, tak v Africe. Nicméně těch asijských antilop je méně. Tam se vyskytuje antilopa jelení, nilgau a antilopa čtyřrohá. Kolébka těch pravých antilop je v Africe. Pás výskytu se táhne z Afriky přes střední a blízký východ, kde ještě v Arábii žije část antilop. Asi nejvzácnější je zde v ZOO antilopa bongo, to jsou pralesní antilopy, které jsou v přírodě ohroženy vyhubením. Tato antilopa má několik poddruhů , je rozšířená v lesích a pralesích Afriky. My v ZOO Praha chováme horský poddruh a je ohrožen ne třeba jen proto, že je loví domorodci, ale i proto, že ubývá pralesů a tím mizí jejich životní prostředí. 7. Abychom neopomíjeli ostatní zvířata, je něco specifického na krmení velbloudů nebo je nějaký specifický problém, který se řeší ve spojení s výživou, např.: s „padající hrby“… My jsme spolu, pokud si pamatuji, řešili optimální nastavení krmné dávky velbloudů. Doposud se tady vyráběla univerzální krmiva, ale čím více univerzálnější směs, tím dříve se může vyskytnout nějaký problém, který nemusí být třeba zásadní, např. nedokonalé přelínávání. Nebo jsou zvířata celkem v pohodě, ale ve stáří mají větší problémy než by s přibývajícím věkem měli mít. Proto jsme hledali něco co by krmnou dávku vyladilo a samozřejmě nejlepší je, když dokážete krmnou dávku vyladit tak, aby byla specifická pro druh nebo skupinu druhů. 8. Zde chováte jen dvouhrbé velbloudy, proč ne ty jednohrbé? Jsme metropolitní zahrada a snažíme se mít kolekci zvířat, která by měla být pestrá a ukazovat návštěvníkům pestrosti přírody, jinými slovy- nemůžeme mít všechno. Takže kolekce zvířat, která tady je, se nějakým směrem vyvíjí a posouvá. Z pohledu historie zde byli i jednohrbí velbloudi, ale nyní se léta zabýváme chovem dvouhrbých velbloudů. Nejsme specializovaní třeba jako ZOO Dvůr Králové n. L. , která jde čistě africkým směrem. 9. Pražská ZOO je jistě zaregistrovaná v organizacích zastřešujících zoologické zahrady, spolupracujete tedy spolu i v oblasti výživy zvířat? Ano, to se týká všech zvířat. Zoologické zahrady jsou organizované jak v česko-slovenské unii zahrad, následně také v celoevropské asociaci EAZA , kterou zastřešuje další organizace WAZA, to je světová asociace atd. Mimo to jsou ještě specializované programy, to jsou např. EEP programy na jednotlivé druhy ohrožených zvířat. Zahrady spolu vzájemně spolupracují, každý program má svého koordinátora, který ve všech členských zoo kontroluje počty jedinců, optimální připouštění zvířat, jejich přesun apod. Obdobně zoo spolupracují i v oblasti výživy zvířat, například ve sjednocování krmných dávek apod. zpracovala Olga Jehličková VVS Verměřovice s.r.o.